|
|
Monitorování hladiny betalaktamových antibiotik u febrilních neutropenií a sepsí
Zavřelová, Alžběta ; Žák, Pavel (vedoucí práce) ; Válková, Veronika (oponent) ; Krejčí, Marta (oponent)
Tato práce byla zaměřena na monitoraci hladin antibiotik (ATB) u imunokompromitovaných, hematoonkologických nemocných. Byla prováděna monitorace beta laktamových ATB, používaných nejčastěji k léčbě gram-negativních patogenů nebo k léčbě febrilních imunokompromitovaných a často neutropenických nemocných (piperacillin, meropenem, ceftazidim). V průběhu podání prolongovaných infuzí byly provedeny odběry k vytvoření individuální farmakokinetiky. Ty byly dále použity k vytvoření populačního modelu. Monte Carlo simulace byla pak použita k vytvoření finálního modelu a demonstraci fakmakokinetického/farmakodynamického cíle. Cílem celé práce tak bylo prokázání farmakokinetických/farmakodynamických cílů pro daná ATB při jejich použití v léčbě stabilních, ale i kriticky nemocných pacientů. Pro ceftazidim byla doplněna klinická práce ukazující účinnost podání vysoké dávky ceftazidimu při infekcích u hematoonkologických nemocných způsobených extenzivně rezistentní Pseudomonas aeruginosa.
|
|
|
Specifika výživy u pacientů s onkologickým onemocněním krve.
MACHOVCOVÁ, Denisa
Častým problémem onkologických onemocnění je nedostatečná výživa či odmítání potravin pro změnu chutí nebo jiných komplikací spojených s léčbou. Jinak tomu není ani u onkologických onemocnění krve. Osoby s těmito chorobami jsou často vlivem léčby bez chuti k jídlu. Pocit na zvracení je často velmi silný, až dojde ke zvracení, průjmu či úplné změně chutí. Ihned po léčbě mohou cítit v ústech tzv. "kovovou" chuť. V této práci se zaměřujeme na to, zda příjem je dostačující i v takových případech. Ke kvalitativnímu výzkumu jsme využili polostrukturovaný rozhovor, sběr antropometrických údajů a ukázky jídelních lístků od respondentů s onkologickými onemocněními krve, které jsou následně propočítané v Nutriservisu. Rozhovor byl zaměřen především na výživu, ale bylo několik otázek i na léčbu, rodinou a osobní anamnézu. Při srovnání doložených jídelních lístků od respondentů s vypočítanými hodnotami doporučeného příjmu pro každou osobu byl výsledek očekávající. Všichni oslovení respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Bílkovin přijímalo 77,7 % osob (tedy 7 lidí z 9) také malé množství, přičemž tuky přijímalo 44,4 % lidí (4 osoby z 9) větší množství, než znělo doporučení. Na doporučené množství sacharidů nedosáhl nikdo z respondentů. Můžeme tedy říci, že i přes snahu lékařů a nutričních terapeutů jsou stále osoby s onkologickým onemocněním krve málo vyživovány. Této situaci lze předcházet pouze dostatečným informováním nemocných o častých komplikacích, které nastanou a o rizicích s nimi spojenými. Dále tyto osoby sledovat a v případech velkých ztrát hmotnosti informovat lékaře, který zváží podání umělé výživy.
|
host ::
RSS.